28. září je od roku 2000 státním svátkem. Většina obyvatel však toto datum bere jen jako den, kdy nemusí do práce, a neuvědomuje si, čí svátek si tento den připomínáme.
Václav patřil ke třetí generaci křesťanských Přemyslovců. Jeho dědečkem byl kníže Bořivoj I. a babičkou sv. Ludmila. Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. Měl bratra Boleslava a Spytihněva, který však v mládí zemřel. Z jeho čtyř sester je známa pouze Přibyslava, která je často zaměňována se sv. Zdislavou z Lemberka. Václavovi se dostalo značného vzdělání a stal se z něj velmi zbožný, ale rozvážný vladař. Snažil se upevnit jednotu země a vyhnout se konfliktům s mocnými sousedy. Proto se uvolil platit císaři Jindřichovi I. poplatky, aby zabránil další válce. Tím se stal cílem kritiky svých odpůrců v čele s bratrem Boleslavem.
Rozpory vyvrcholily Václavovou vraždou na Boleslavově hradu. Václavův kult se rozšířil takřka ihned po jeho mučednické smrti. Boleslav poté nechal jeho tělo pohřbít v rotundě sv. Víta na Pražském hradě, čímž podle tehdejších zvyklostí provedl důležitý kanonizační akt. Koncem 10. století je sv. Václav přijat do seznamu svatých řezeňské diecéze a krátce nato se stává hlavním patronem českého národa i celého přemyslovského státu.
Václavův kult ještě více pozvedl jeho veliký ctitel, císař Karel IV. (svatováclavská kaple v katedrále sv. Víta, vlastnoručně sepsaná legenda či svatováclavská koruna). Dokonce i Jan Hus a husité ctili sv. Václava jako největšího domácího světce. Václav se tak stává národním světcem. Jeho obraz se začíná objevovat na pečetích zemského soudu či pražské univerzity a s jeho jménem jsou spojovány všechny významné události našich dějin. Myslbekův pomník na Václavském náměstí v Praze (z let 1912-13) se stal svědkem mnoha událostí našich moderních dějin, světlejších i temnějších. U této sochy se v takových chvílích scházeli věřící i bezvěrci. Svatý Václav byl pro ně symbolem naší suverenity a svobody.
Od roku 2000 se tento den stal svátkem, kdy si připomínáme nejen tohoto světce, ale také Den české státnosti. Na tento den připravil Klub přátel muzea na Vísecké rychtě v Kravařích přednášku Mgr. Ladislava Smejkala na téma Slovanská vzájemnost 150 let po Kolárovi. Jak se dnes díváme na pojem SLOVANSTVÍ. Co pro nás znamená a v čem se jeho význam pro nás již vytratil. To vše se dozvíte ve středu 28. září od 14.00 hodin na Vísecké rychtě v Kravařích.