Chmel už sušit nebude, zato přivítá mnoho zvědavých návštěvníků

Verze pro tisk |

V obci Dubá na Českolipsku o minulém víkendu v rámci Dnů kulturního dědictví slavnostně otevřeli bývalou sušárnu chmele, která má za sebou první etapu oprav. Prohlídky dokončených obnovovacích prací se zúčastnila i krajská radní Květa Vinklátová. Liberecký kraj přispěl na rekonstrukci ojedinělé technické památky 1 milion korun.

„Jsem opravdu velmi ráda, že se obnova této kulturní památky začala,“ řekla radní Vinklátová. „Podle velkého zájmu lidí, kteří se sem přišli během Dnů kulturního dědictví podívat, je jasné, že až bude celý objekt zrekonstruován, bude cílem opravdu mnoha zájemců o techniku a historii,“ doplnila Květa Vinklátová.

První etapa obnovy objektu za bezmála čtyři miliony korun spočívala v zemních a odvodňovacích pracích, vyklizení a vyčištění interiéru stavby a vybavení prvního patra budovy sociální zařízením a zázemím pro občerstvení. Starostka obce Dubá, Zdeňka Šepsová, má s objektem bývalé sušárny chmele velké plány. Mohl by v budoucnu sloužit jako multifunkční centrum se stálou výstavou o tzv. Dubském Švýcarsku s ukázkou původních sušících technik ve věži a s venkovním amfiteátrem.

„Záměry obce samozřejmě Liberecký kraj vítá,“ upřesnila radní Vinklátová a dodala, že „obnova sušárny chmele v Dubé je dobrou ukázkou toho, jak spojit zachování historické památky s dalším rozvojem obce, i když už asi nikdy neochutnáme produkty z Dubského zelenáče, původní chmelové odrůdy“.

Objekt převzalo Město Dubá v roce 1996 od Pozemkového fondu ČR po desetiletích užívání Státním statkem Česká Kamenice (velkochov drobného zvířectva). Objekt bývalé sušárny chmele je stavební (technickou) památkou a zároveň památníkem na slavné časy chmelařství na Dubsku proslulého odrůdou chmele „Dubský zelenáč“. Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města je z roku 1877. Dubská sušárna chmele je ojedinělá i svým uspořádáním s použitím válcových sušících věží, která se kromě Dubé nachází nejblíže až v Anglii.

Celkové náklady stavební obnovy dubské památky jsou 21 169 587 Kč. Tato částka zahrnuje stavební obnovu budovy (záchranu památkové podstaty včetně její ochrany odvodněním) s náklady 10 775 729 Kč a náklady, které souvisí se zprovozněním a využitelností budovy (inženýrské sítě, venkovní úpravy, komunikace apod.) ve výši 10 393 858 Kč. Kromě Libereckého kraje, který poskytl mimořádnou dotaci milion korun, je projekt financován Ministerstvem kultury ČR z Programu záchrany architektonického dědictví a samozřejmě vlastníkem Městem Dubá.
 

alt
Nahoru