Jiří Vlček: Zapracování mladých hráčů Lípě jedině prospěje

Verze pro tisk |

Kdo ho zná z dřívějška, pamatuje si vykrmeného maníka s monstrózním pupkem. Tehdejší DJ Vlčkys, jak si tento zákupský mladík tehdy přezdíval, prošel kolosální přeměnou. Z tlusťocha se stal hubeňour, který začal hrát florbal a začal tomu obětovat opravdu mnoho.

Kdysi si ani nebyl vědom potenciálu, který v sobě má, teď ho ale začíná pomalu naplňovat. To, co se dřív zdálo nemožné, je realitou. Osmnáctiletý junior Jiří Vlček se propracoval až do A-týmu mužů a v minulém kole 1. ligy vstřelil dva důležité góly proti Rožnovu, druhý den se naopak blýskl v dresu juniorů a nasázel pět branek.

Jirko, v zápase s Rožnovem ses dostal od začátku do základní sestavy a odměnou pro tebe i trenéra byly dvě premiérové branky v soutěžním zápase za áčko. Jak bys hodnotil svůj výkon a celkové vítězství nad Rožnovem?

Jsem velice rád, že mi byl dál prostor do celého zápasu. Se svým výkonem jsem velice spokojen. Doufám, že můj výkon přesvědčil trenéra o tom, že chci být nasazován i v dalších zápasech, které bych také chtěl rozhodnout několika brankami.

Letošní prvoligová sezóna je v mnohém odlišná než ty tři předchozí, vedení týmu dalo větší prostor mladším hráčům, na hřišti tak je možno vidět kromě tebe i Matějíčka, Kněžoura, Chynu, Jiránka, Hřebřinu nebo Pastora. Vy se zatím o svůj “ice time” spravedlivě dělíte, jak jsi zatím spokojený s touto sezónou a jak se v áčku cítíš? Přeci jenom se zde potkáváš s hráči, kteří jsou o patnáct let (a více) starší.

Ano, je odlišná a myslím, že je to jedině dobře. Zapracování mladých hráčů Lípě jedině prospěje. Trenér letos zapracoval na práci s mladýma, určitě to bude tím, že je hlavní trenér juniorské a dorostenecké kategorie a může si tak podle dovedností jednotlivých hráčů některé i pozvat na trénink chlapů. Moje sezóna zatím není až tak špatná, začínám se pomalu prosazovat, ale chce to ještě hodně dřiny. V áčku se cítím dobře, postupně mi ostatní předávají zkušenosti, Štěpán Motejzík spíš s rozumem a Štěpán Slaný mi to raději řekne pořádným soubojem u mantinelu, ale i to je potřeba.

Ke vstřelení druhé branky jsi přidal i netradiční oslavu, o co přesně šlo?

Zahrát si na rybáře, to nesmělo chybět. Inspiroval jsem u našeho strýčka Negra (Jakub Jirsa), jak mu říkáme my mlaďasové. Doufám, že Negr mě přiučí nějaké nové oslavy a postupně to schod po schodu natrénujeme.

Ty jsi krásný příklad hráče, který se dokázal prosadit trochu jinou cestou než tomu bylo u Matějíčka, Kněžoura a dalších hráčů, kteří v FBC vyrůstali od malička. Do florbalu ses zapojil mnohem později a přes docela skeptické momenty ses nakonec dokázal svou pílí dostat až na důležitého střelce v sobotním zápase. Jaká to je pro tebe satisfakce a jaké vůbec byly tvé myšlenku při začátku kariéry?

Je to tak, kluci jsou velice šikovní hráči, vybavení jak po technické stránce, tak i po rychlostní. Mé začátky byly těžší, ale podle přísloví „Když se chce, tak to jde“ jsem se dostal až do pozice důležitého střelce v sobotním zápase. Mé myšlenky nebyly až tak veliké, ale dva roky zpět jsem se ocitnul posledním rokem jako dorostenec a představa, že bych měl hrát tenhle sport poslední dva roky v juniorech a pak konec, se mi nelíbila. Všechno začalo letní přípravou „A“ týmu pod vedením trenérů Stožického a Pazdery.

Tento víkend jsi měl docela náročný program, po úspěšné sobotě tě čekal i důležitý výjezd s juniory do Kadaně, kde jste se dokázali propracovat po dvou vítězstvích nad Chebem a Vary na první příčku. Podle statistik jsi nešetřil střelným prachem ani v neděli. Českolipská juniorka trochu doplácí na užší kádr, jaká je motivace v této soutěži? Výsledkově celý tým táhnou čtyři kluci z “A” týmu, jsou znát vaše zkušenosti z druhé nejvyšší mužské soutěže?

To je pravda. Víkend byl náročný i z toho důvodu, že jsem se musel připravovat na závěrečné zkoušky v autoškole a místo toho jsem byl v sobotu i v neděli byl na zápasech. Na juniorech to byl výborný týmový výkon, jak proti Chebu, kde jsem zaznamenal jeden gól, tak proti Varům kde jsem zaznamenal čtyři góly. Nyní už si pojistíme první příčku proti Plzni a poté si snad zahrajeme baráž.
Je to škoda, ale míň lidí – míň chyb. S klukama jsme se bavili v šatně, jestli bychom chtěli urvat juniorskou extraligu, ale zatím nikdo moc neví, tak jsme si řekli, že nám stačí si zahrát baráž a poté se rozhodneme. Zkušenosti z druhé nejvyšší ligy mužů jsou znát hodně.

Třetím rokem studuješ na průmyslovce, příští rok maturita. Jaké máš další plány se školou a florbalem?

Jako první se rozhoduji podle školy, protože ji upřednostňuji. Vypadá to, že se budu snažit dostat na ČVUT. S florbalem bych určitě rád pokračoval, ale nevím, zda v Lípě, tohle už záleží na budoucnosti a hlavně dohodě. Kdybych zůstal, tak dojíždění třikrát týdně do Lípy bude těžké, ale musím brát v potaz, že Lípa mě vychovala a pomohla se dostat tam, kde teď jsem, a tak bych rád někdy pomohl i já jí.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem diváků, kteří chodí fandit a podporují Lípu v cestě za nejvyšší chlapskou ligou.
Také bych chtěl poděkovat trenérům Jiřímu Stožickému a Michalovi Pazderovi, kteří se z největší části podíleli na mém růstu ve florbale. 

Nahoru