Grungeová kapela The Viv, jejíž polovina členů je neodmyslitelně spjatá s Českou Lípou, vydává čtyři roky od debutu Creature novou dlouhohrající desku Vivien’s Dream. Krom toho, že The Viv nedávno přibrali do kapely posilu, stihli v mezidobí mezi oběma deskami vydat navíc samostatný singl Left Apart, který hrálo i Rádio Beat. V létě vydala kapela videoklip jako promo k novému CD a desku pokřtila na konci října v legendárním pražském klubu Vagon.
Nyní The Viv přijíždějí potěšit i Českou Lípu. Aby se chlapci nehádali, k rozhovoru jsme přizvali oba Českolipany – zpěváka a kytaristu Josefa Fárka, známého mimo jiné i jako dlouholetého představitele Ježíše v místních Pašijových hrách, a Martina Kubáně, baskytaristu a textaře kapely.
Josef: V posledních letech jsme se snažili kapele dát víc energie, drivu a taky hutnejšího soundu, což vyvrcholilo příchodem nového člena, kytaristy Lukáše Andrlíka. Kapela tak těsně před náhráváním nové desky začala pracovat na úpravě skladeb pro dvě kytary, sehrávat se nově ve čtyřech. Dá se říct, že se stalo přesně to, co jsme si celou dobu přáli.
Martin: Myslím si, že už ze dvou našich zvěřejněných skladeb je slyšet kapelní vývoj. Když jsme si poprvé pouštěli naši novou desku celou, řekl jsem si: „Ty jo, ta druhá deska je fakt dost jiná než první.“ Přitom na koncertech hrajeme mix skladeb z první i druhé desky a přijde mi to docela podobné. Další impuls pro budoucí vývoj je již také jasně daný, neb budeme dál fungovat a i tvořit ve čtyřech, resp. nové věci budu tvořit já, Pepa, a zapojí se i Lukáš, který dosud pracoval na kytarách a aranžích do jinak již nalinkovaných skladeb.
Josef: Ano, asi to tak bude, aniž bychom to dělali nějak záměrně. Pár lidí říkalo, že je to "tvrdší". Nejspíš je to dáno i tím, že když jsme s odstupem času poslouchali naši první desku, tak jsme si říkali, že je ta deska dost táhlá. Usazené tempo nebyl nejlepší nápad. A pak už to šlo ráz na ráz. Dnes nám po koncertě občas lidé říkají, že by to chtělo víc pomalejších písní, že je to hrozná "smršť”, což nám plně vyhovuje! (smích)
Martin: Nemyslím, že přitvrdit byl nějaký úmysl. Spíš za tím stojí druhá kytara, která riffovým skladbám přeci jen dodává hutnější zvuk. Profilujeme se ke stylu grunge a tam ty kytary musejí být, takže to spíš než přitvrzení bereme jako posun někam, kde jsme chtěli být. Ale celá deska není tvrdá. Jsou tam dvě odlehčenější věci, kde se jen nedrhnou riffy, ale je tam víc hraní, zpěvu, nálady apod.
Josef: Kdybych měl přemýšlet o tom, jakou o ní máme představu, bylo by to dost těžký. Každej v kapele si ujíždí na něčem jiném. (smích)
Martin: Hlavně se nás snad teď už nebudou lidi tolik ptát, co to znamená The Viv. (smích) Ženské publikum na naši muziku překvapivě dobře slyší a myslím, že nejlépe se skládají písničky pro holky nebo o holkách. Je proto praktické, když i pro název kapely jsme se inspirovali ženským jménem.
Josef: To je otázka spíš na Martina, našeho autora textů i názvu desky. Tak co nám povíš, Martine?
Martin: Možná se to někomu může na první pohled zdát, což by bylo super, ale není to koncepční album. Skladby nevznikly v nějakém krátkém období, nemají společné téma nebo jednoho autora a ani nepoužívají stejné postupy. Je to výsledek seberealizace momentálních hudebních nápadů. Žijeme svůj amatérký kapelní život, je to naše odreagování. Rozuměj, zkoušíme v týdnu, unavení po práci se třeba až kolem osmé hodiny sejdeme hotoví ve zkušebně, dáme si pivko, zanadáváme si na příkoří a stresy dne, zahrajeme si. Někdy to jde líp, někdy hůř. Ono v této konstelaci dělat koncepční alba asi ani moc nejde. Základem jsou jasně střižené, riffové pecky, který tak nějak zahraješ, i když zrovna moc nechceš. No, a když pak naše snažení někdo ocení na koncertech koupí desky, nebo jen třeba likem či komentářem na webu, tak je to ten náš „sen”.
Josef: Na doporučení Petra "Pejse" Hozáka jsme vyzkoušeli na natočení singlu It’s true StreetSound studio v Pardubicích.
Martin: Desku nám nikdo neprodukoval, ani nejsou na desce žádní hosté. Single It’s true jsme udělali dopředu, abychom mohli natočit video a dát o sobě vědět.
Josef: Už během točení singlu s Martinem Tefrem jsme se ale ujistili, že naše volba byla správná, a tak jsme celou desku dotočili u něj ve studiu. Velmi výrazně nám ale pomáhal právě Martin. Hledat to správné pro naše písně. Tak by se dalo říct, že nám desku produkoval on.
Josef: Měli jsme jasnej nápad se spící holkou na přebalu. Původně jsme si to chtěli udělat sami, ale nakonec jsme oslovili spolehlivého a šikovného grafika Martina Anděla a ten nás nezklamal. Naplno vyplnil naše představy. Jsme rádi, že se líbí.
Martin: Martine, díky, žes to na poslední chvíli vzal a realizoval náš nápad alespoň do stávající podoby, včetně přípravy podkladů pro merch. Budeme mít totiž tenhle skvělý vizuál i na trikách.
Martin: Nechali jsme vypálit 100 CD, abychom měli hlavně na koncertech nějaký produkt k rozdávání nebo zakoupení. Ale většinu distribuce předpokládáme v digitální podobě. Deska se brzy objeví na lokálních i světových music shopech. Cenu přesně nevíme, ale bude vždy v tom nejnižším cenovém pásmu. Chceme to šířit, a ne z toho zbohatnout, že.
Josef: Rozhodně to bude velká párty.
Martin: Nejsme na nějaké pompéznosti, takže to bude vypadat prostě jako super koncert. Nejprve křtíme ve Vagonu v Praze s The Scoffers a Pearl Jam Tribute Band. Nezůstaneme ale jen u jednoho křtu. Podobně jako u prvního alba plánujeme totiž i re-křest v České Lípě, kde máme silnou fanouškovskou základnu. V Lípě to nemůže být nikde jinde než v klubu Progres, kam se rádi vracíme a kde jsme natočili i náš klip k It’s true. Pozvání přijali kluci z Unaffected Evolution, takže i zde čekáme narváno a super akci.