Jako každý rok odjely ze základní školy Šluknovská dva turnusy z druhého stupně na lyžařské kurzy do Příchovic v Jizerských horách. Před nimi byl vypraven ještě jeden zájezd, a to pro žáky třetích až pátých tříd. Jezdíme do tradiční horské chaty Pod Štěpánkou. Jedná se o malebnou dřevěnou dvoupodlažní chatu s krásně vyzdobenou jídelnou a rozměrnou lyžárnou.
Každé pondělí okolo půl osmé nastalo před školou velké hemžení našich žáků, rodičů, zavazadel, lyží a vaků s běžkami… To byla předzvěst jednak rébusu, jak toto množství bagáže narovnat do úložného prostoru autobusu, ale především skvělé zábavy a výuky nových sportovních dovedností mimo budovu školy. Cesta autobusem pokaždé rychle utekla a na místě určení na nás už čekala velmi milá a ochotná paní majitelka Julie se svým manželem. Hurá na chatu vybalovat a ubytovávat, a ať už jsme na svahu!
Hory nás přivítaly výbornými sněhovými podmínkami, které všichni účastníci obdivovali, neboť v České Lípě již žádný sníh dlouhou dobu nebyl. Po pořádném obědě a poobědovém klidu jsme se šli převléct, abychom již konečně mohli okusit svah na vlastní kůži. V pondělí vždy docházelo k rozřazování lyžařů podle jejich aktuálních dovedností. Díky tomu, že naše škola vychovává lyžaře prakticky již od prvního stupně, se začátečníků najde vždy pouze malé množství. Po tomto rozřazení instruktoři započali výuku. Další dny denní režim, vyvěšený na nástěnce, přikazoval Yettimu všechny vzbudit nejpozději do 7:30, abychom byli všichni od 8:00 přítomní na snídani. Následně navazovala vždy stejná rutina, buď sjezdovka, nebo upravená běžecká trať. Ski areál U Čápa je moderně vybavený, nalezneme zde snow park s uměle vytvořenými vlnami, nebo každý den jinak postavený slalom s elektronickou časomírou. Ten nám dal alespoň částečně okusit olympijskou náladu, která naše lyžařské kurzy provázela. V cíli jsme si samozřejmě museli vyzkoušet pověstný nevěřícný pohled Ester Ledecké – „civíš jako Ledecká“.
Běžecké tratě také neměly chybu. Nástupním místem pro nás byl začátek trasy u chaty Hvězda. Překrásná a zasněžená příroda nás provázela po celou dobu všech zdejších okruhů a jako bonus jsme pod nohama měli vždy perfektně připravenou trať na klasický i bruslařský způsob běhu. Zde musím vyzdvihnout šikovnost našich žáků. Jednat se chovali zodpovědně vzhledem k dalším lyžařům, ale především byli ze všech přítomných škol nejrychlejší, a to i přes jasný věkový handicap. Takže lyžování ve všech formách jsme zvládli všichni bez výhrad a co se týče pestré večerní zábavy, tak o tu bylo také postaráno. Hrály se oblíbené stolní hry jako například Aktivity, Double nebo třeba Kimovky. Jako na správném lyžáku i zde došlo ke slavnostnímu vyhodnocení závodů v běžeckém a Alpském lyžování, bodování pokojů a jiných výkonů, které si zasloužily pozornost. Dále se volný čas především na prvním z lyžařských kurzů trávil aktivně. Často byl v permanenci pingpongový stůl, sehrálo se na něm nespočet turnajů.
Pozastavme se také nad obrovitostí samotné akce. Během svého studia jsem poznal v rámci praxe spoustu škol, ale žádná z nich se ani nepřiblížila takovému počtu vypravených lyžařů, pokud tedy vůbec alespoň nějaký lyžařský výcvik pořádala. Tato akce je opravdu svým rozsahem ojedinělá. Kurzy se moc povedly a nezbývá, než je hodnotit jako velmi vydařené.
Mé postřehy z lyžařského výcviku:
1. Sněhové podmínky ideální!
2. Všichni účastníci sjíždějí červené sjezdovky minimálně přívratem vyšší lyže, ovládají klasickou i bruslařskou techniku běhu na lyžích, pohybují se zodpovědně po horách v různém počasí.
3. Tablety a mobilní telefony byly zapomenuty na pokojích a místo Clash a Clansa Minecraftu se koulovalo a skákalo do sněhu.
4. Večer se společenská místnost otřásala smíchem.
5. Má to smysl
