V pátek 13. 10. se počasí vydařilo, a tak balon s nejlepšími žaky českolipských základních škol mohl odletět. Ti nejprve pomáhali s přípravou balonu na ploše městského stadionu, aby poté „naskákali“ do koše vydali se v poryvu větru neznámo kam.
Jelikož v té době docela foukalo, balon nabral směr Mimoň, kam doletěl po dvaceti minutách a silný vítr poprvé přinutil pilota pokusit se přistát na louce za Mimoní. To se nepovedlo, a tak let pokračoval dál.
Nakonec balon doletěl až k obci Jivina ve Středočeském kraji, kde zdárně přistál na poli. Let byl podle ohlasů všech fantastický, avšak samotné přistání bylo prý „třešinkou na dortu“ a velkou adrenalinovou záležitostí. Z koše všichni vylézali „po čtyřech“.
Přímo na místě přistání pak kapitán balonu Jan Smrčka slavnostně, dle daného rituálu, pokřtil všechny absolventy letu tak, aby mohli používat své balonářské jméno. To se skládá z křestního jména a místa, kde poprvé v životě s balonem dotyčný přistál. Tudíž všichni jsou z Jiviny…
„Bylo to super, parádní, a to přistání tomu přidalo tu správnou šťávu,“ usmívali se především chlapci a kvitovali tak nevšední dárek, které si pro ně město nachystalo.
Protože do koše nastoupili i starostka Romana Žatecká a místostarosta Juraj Raninec, měli děti doprovod do poslední minuty. „My jsme těm žákům nechtěli za jejich školní úspěchy dávat knížku, diplom nebo něco podobného, ale zážitek, na který budou dlouho vzpomínat. Bavili jsme se už při letu, a když teď na konci slyším jejich reakce, tak se nám to povedlo,“ uvedla Romana Žatecká a místostarosta Raninec dodává: „Když vidíme, jak to na děti zapůsobilo, jak se většině předtím líbil i let na připoutaném balonu, tak už přemýšlíme, jak tyto balony využijeme při městských slavnostech pro všechny, kdo si budou chtít takový zážitek dopřát.“
A na závěr několik důležitých dat o letu: balon uletěl 33,8 km, průměrnou rychlostí 25,2 km/h, přičemž zpočátku, když více foukalo, jeho maximální rychlost byla 49,3 km/h a vystoupal do maximální výšky 704 metry.