Teplý slunný den svádí více k pohodové procházce příjemným prostředím, než k honění se za nějakým cílem, který nakonec třeba ani nestojí za to.
A proto jsme se pro inspiraci vydali na 25kilometrovou procházku do „České Afriky“. Ne na Safari do Dvora Králové, ale na Sloní kameny poblíž Rynoltic.
Pojem pětadvacetikilometrová procházka by mohla leckoho vyděsit. Nemusíte se bát, okruh, který jsme zvolili my, není pro nikoho podmínkou. V okolí Rynoltic je plno turistických tras, které vás zavedou na zajímavá místa podle vašeho vlastního výběru.
Měla-li bych doporučit naše putování, začněte určitě v Novině, kde se můžete podívat na viadukt postavený v letech 1899-1900. Má 14 oblouků, délku 220 metrů a trať zde vede 30 metrů nad zemí. Viadukt se momentálně zkrášluje, tudíž je zde mnoho prachu, ale není tu nijak nebezpečno, nemusí vám to bránit v prohlídce.
Odtud se můžete vydat dvěma směry. Dolů do Kryštofova údolí nebo nahoru, do protivného, velmi dlouhé kopce a podívat se ještě na Ještědský tunel. Do něj míří vlak jedoucí do České Lípy z již zmíněného viaduktu. Tunel byl stavěn v letech 1898-1900. Měl zajistit plynulou dopravu uhlí z podkrušnohorské pánve. Je dlouhý 815 metrů a leží v nadmořské výšce 500 m. n. m. Jedná se o jeden z pěti tunelů na této trase, a to konkrétně o ten nejdelší. Jelikož prochází nesoudržnými horninami, především břidlicemi, musel být vyzděn po celé délce. První vlak zde projel 16. září roku 1900.
Pokud budete vážit cestu až k tunelu, nevyplatí se vám vracet do Kryštofova údolí po silnici. Lepší je pokračovat ještě kousek nahoru a dojít k zelené značce. Zde máte další možnost výběru. Značka vedoucí vpravo vás dovede dolů do Kryštofova údolí, avšak mnohem příjemnější cestou než po silnici. Značka vlevo vás po necelých dvou kilometrech dovede na červenou, po níž se dostanete do Jítravy a přímo k rozcestníku kousek od Bílých kamenů.
My jsme zvolili delší cestu (zelená vpravo) přes Buk republiky, zříceninu Roimund, z níž zbyla pouze jedna zeď a napojili jsme se na červenou až mnohem později.
Roimund je zřícenina gotického hradu, jež začal na přelomu let 1342-3 stavět Jan z Donína. Jeho historie byla poněkud krátká, ale o to zajímavější. Mimo jiné na něj na začátku 14. století útočily loupežné tlupy Jana z Vartenberka. Ke zboření hradu došlo údajně již v roce 1460 a nebyl nikdy obnoven.
K Bílým, neboli sloním kamenům nás zavede zelená značka. Ačkoli je trasa značená, počítejte s tím, že tento úsek půjdete cestou necestou, a že není žádný problém sejít ze značené trasy. Přesto se však nemusíte bát, kamenné slony určitě nepřehlédnete.
Kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou zajímavě bílé a zaoblené, a připomínají tak skupinku odpočívajících slonů. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a vede kolem nich naučná stezka "Lužické a Žitavské hory".
Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel.
K Bílým kamenům se váže pěkná pověst o odchodu trpasličího národa.
Trasa, kterou jsem vám popsala je opravdu jen jedna z mnoha. Pokud vás lákají zajímavější turistické cíle, poměrně nedaleko může navštívit Grabštejn, ačkoli pěšky to nebude zrovna nejkratší cesta. Pokud dáváte přednost krásnému výhledu, zkuste Popovu skálu.
Cestu mimo jiné můžete začít v Jablonném v podještědí, kde na vás čeká Lemberk, Bredovský zámeček či studánka Svaté Zdislavy.
Pokud před pěší turistikou dáváte přednost autu, není problém se na Bílých kamenech zastavit na cestě z České Lípy do Liberce a přitom stihnout spoustu dalších zajímavých cílů, ať z těch mnou zmíněných, nebo jakýchkoli jiných.